Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů. Kniha Davida R. Moulise přibližuje náboženství Izraele právě z pohledu archeologie a snaží se slovem i obrazem zodpovědět celou řadu otázek

Moře představuje pro většinu z nás především symbol letní dovolené. Jenže na mořích a oceánech se toho odehrává mnohem víc. Politický geograf Michael Romancov odhaluje podstatu fenoménu tzv. námořní slepoty a provádí čtenáře mnoha dobrodružstvími od prvních námořních objevů až po současnost. Námořní slepota odhaluje přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci a otevírá nové obzory našemu přemýšlení

Život královny Alžběty II. a její rodiny v podání populárního seriálu společnosti Netflix přitahuje miliony fanoušků po celém světě a s každým dalším dílem se jejich řady rozrůstají. Kolik z kultovního seriálu \"The Crown\" je ovšem historická realita a kolik čistá fikce? Autoři se rozhodli pustit do podrobného pátrání a konfrontovali seriál - epizodu po epizodě - s reálnými psanými, nafotografovanými

Úvod do archeologie z pera historika starověkých dějiny a archeologa prof. Erika Clinea nabízí čtenáři vedle známých příběhů, jako například Schliemanova odkrývání Troje či objevení Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, přehled zásadních archeologických objevů posledních desetiletí - , od objevení pozůstatků předchůdců člověka v Africe z doby před více než třemi miliony lety po objev válečníků terakotové

Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Autor odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni ho

Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistické rakety. Bohužel, technologická exploze 20. století byla často konfrontována s tíhou ideologií, které její vývoj

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a

Karel IV. dovedl země koruny české k nebývalému rozkvětu, jen v soukromí jako by se mu štěstí vyhýbalo. Nebylo mu přáno, aby ho královským životem provázela milovaná Blanka. I když pak uzavíral politické sňatky, své manželky měl upřímně rád. Netušil však, že jediná Isabella z Valois ho celý život hluboce milovala a tajně doufala, že si ji ovdovělý král vezme…

Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Autor odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni ho

Je to už sedmdesát let, co vzniklo Státní nakladatelství dětské knihy. Od dubna 1949 je hlavním pilířem naší literatury pro děti a mládež a za těch sedm desetiletí k sobě přitáhlo mnoho zajímavých autorů a ilustrátorů, ale taky poutavých příběhů. A právě příběhy jednotlivých desetiletí SNDK a později Albatrosu vypráví čtivá a informacemi nabitá kniha Jana Halady.